Pramen Aloiska

Patří k nejstarším minerálním pramenům. Vyvěrá v praku nad Bílou čtvrtí o 30 m výše než ostatní prameny. Byl znám již před rokem 1770 pod jménem Luisin pramen, Lesní pramen nebo také Pramen v hoře. K pitné léčbě se používal od roku 1821. V roce 1830 byl řádně zachycen s dostal své nynější jméno Aloiska. K definitivnímu zachycení došlo v roce 1938 pod vedením prof. Ročka. Pavilon nad pramenem pochází z roku 1963. Aloisky se užívá k pitné léčbě, především při onemocnění zažívacích orgánů, ale i k inhalacím.

Pramen sv. Josefa

V blízkosti kostela byl v roce 1994 během zkušebního vrtu objeven vydatný pramen. Po šesti letech byl v roce 2000 vrt dobudován a přeměřen na čerpací objekt pro využití k uhličitým koupelím a pitné léčbě v Sanatoriu Miramare. Zároveň byla v květnu 2000 zprovozněna kašna podle návrhu Jana Leitgeba.

Ottovka

Krátkou procházku můžeme zakončit u dalšího ze známých luhačovických pramenů – u Ottovky. Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy o 10 m výše než ostatní prameny a je třetím nejznámějším pramen. V roce 1929 byl nedaleko pramene postaven kruhový pavilon. Od roku 1937 pramen vytéká v malé výtokové kašně nedaleko pavilonu. K další úpravě došlo v roce 1939, kdy byla postavena klenutá kamenná jeskyně.

Amandka

Pramen Amandka, který najdete uprostřed Velké kolonády, byl poprvé upraven již na konci 17. Století a je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramen. Současná podoba pramene je z let 1947 – 1948, kdy došlo ke stavbě Velké kolonády. Jak si všimnete, pramen nevyvěrá nad povrch.

Hala Vincentka

Uprostřed Velké kolonády nejdete v hale Vincentka nejznámější luhačovický pramen – Vincentku. Pramen byl upraven kolem roku 1680 a říkalo se mu Hlavní pramen. Roku 1792 dostal svůj nynější název Vincentka. Při výstavbě nové kolonády byla v letech 1947 – 1948 postavena současná hala Vincentky. Pramen je sveden k výdejnímu pultu, kde je možné jej ohřívat. Vincentka se používá k pitné léčbě a k inhalacím.